Dne 5. února 2012 proběhla oslava hned dvou pětiletých výročí, jednak založení pravoslavné obce v Klatovech a jednak vysvěcení představeného této obce, otce Olega Machneva.

Uctít svou pozorností a duchovně podpořit mladou církevní obec se rozhodlJeho Blaženost vladyka Kryštof, metropolita českých zemí a Slovenska.  Byla to první návštěva Bohospasného města Klatovy nejvyšším představitelem místní pravoslavné církve a první archijerejská liturgie v celých dějinách města.

Před vchodem do chrámu sv. Mikuláše, který je nebeským ochráncem farníků, Vladyku přivítali starosta města Mgr. Rudolf Salvetr, tajemnice Metropolitní rady sestra Taťána, představitel společnosti Gazprom v ČR bratr Alexej s chotí Olgou, zástupci veřejných organizací a podnikatelských subjektů z České republiky, Ruska a Německa.

Klatovský kostel sv. Mikuláše je častým cílem věřících ze zahraničí, zejména ze sousedního Německa, a proto v tento významný den metropolitu Kryštofa vítali vlastnoručně upečeným chlebem se solí, květinami a ručně vyšívanými výrobky naši bratři a sestry mnoha národností z několika zemí. Jsme jedinou a svornou rodinou, která není omezená státními hranicemi, ale je spojena darem víry! Uvítací slova zazněla ve třech jazycích a rozmanitost a mnohohlasost tohoto uvítání vzdáleně připomínala evangelické události, kdy lid vítal Spasitele v netrpělivém očekávání a přinášel mu jako dary své nejlepší výrobky.

Vzhledem k tomu, že na Velikonoce roku 2011 na parkoviště u chrámu přijela auta ze sedmi různých zemí, pořadatelé tak trochu počítali s tím, že i nyní na oslavy pátého výročí přijedou hostéz ciziny a proto se rozhodli, že zhotoví metr a půl vysoký kříž, se kterým někdo z věřících bude vítat přijíždějící hosty na rozcestí ke chrámu. Protojerej Oleg vlastnoručně vyřezal tento kříž a pověřil bratra Mirona, aby s tímto křížem ukazoval hostům cestu ke chrámu, což vzbudilo nemalý údiv návštěvníků a náhodných cestujících na silnici ke chrámu sv. Mikuláše.

Kostel byl zcela zaplněn, více než 70 lidí se sešlo ke společné modlitbě a sváteční bohoslužbě, sloužené nejvyšším arcibiskupem, k účasti na ústřední svatosti, božské Eucharistii (mši svaté). Zúčastnit se slavnosti a spolu sloužit s Vysokopřeosvíceným Vladykou přijeli z Prahy protodiakon Vasilij Čerepko, arcidiakon Vasilij Bučuk, dva hypodiakoni a čtec Michail Brich z Plzně. Rovněž přijela matuška Valentina – představená monastýru sv. Václava a Ludmily s řádovou sestrou Olgou.

Na pátého února připadají oslavy památky ruských novomučedníků a kajícníků. Pozoruhodné je, že před pěti lety v monastýru Narození Přesvaté Bohorodice v Mostě při kněžském svěcení otce Olega Machneva, prvního ruského občana, vysvěceného na kněze za celou dobu existence Pravoslavné církve v Českých zemích, Vladyka Kryštof věnoval jemu na památku ikonu ruských novomučedníků a kajícníků.

Po skončení liturgie přítomné vskutku dojal projev Metropolity, ze kterého byla cítit upřímná pozornost k mladé církevní obci, k obyvatelům Klatov, starost našeho arcipastýře o život farníků a průběh misionářských událostí, které se právě odehrávají v Plzeňském kraji.

Na slavnostní hostinu byli pozváni všichni přítomní a stoly se doslova prohýbaly pod chutnými a s obrovskou láskou připravenými ukrajinskými pokrmy. Tato část oslav a tato vynikající jídla vskutku potvrzují známý mnišský výrok o tom, že jídlo je projevem zhmotněné Boží lásky.

Hluboká poklona a upřímná slova díků patří předsedkyni církevní obce, sestře Marií Paňkiv, sestrám Ljubovi Biliňské a Marjaně Škirty, milým organizátorkám a pořadatelkám všech bohulibých činností naší mladé Klatovské pravoslavné církevní obce, onoho mystického prvku Víry.

Za slavnostní tabuli zněly zdravice, zpívalo se mnoholetí, přálo se vše nejlepší. Jeho Přeosvícenost vladyka Kryštof vysoce hodnotil duchovnost, upřímnost a srdečnost farníků. Vyslovil obrovskou arcipastýřskou radost, že misionářská činnost církve v okresu Klatovy je úspěšná a přináší hojnou úrodu na Božím poli.

Protojerej Oleg ve svém projevu citoval známá slova svatého apoštola Pavla o tom, že nechce stavět na cizím základě(Řím 15,20).A vskutku za celou dobu existence Klatov se zde pravoslavná liturgie nesloužila a nyní s arcipastýřským požehnáním se vše rozvíjí a začíná zde plnohodnotný církevní život.

V minulosti otec Oleg rovněž pohotově reagoval na potřeby a přání farníků mít vlastní misionářské tiskoviny v ruštině a udělal vše pro to, aby se toto jejich přání splnilo. S požehnáním Vladyky Kryštofa již čtvrtým rokem vychází časopis Svět Pravoslaví, který postupně získává čím dál větší oblibu v pravoslavných kruzích celé Evropy.

Během pěti let misionářství bylo vykonáno mnohé, ale nejdůležitější je, aby každý čin nacházel svou odezvu v lidských srdcích, aby vedl k upevnění víry a ke spasení, toto přesvědčení vyslovil ve svém projevu protojerej Oleg.

S láskou byl zmíněn bratr Alexej ze společnosti Gazprom, který aktivně pomáhal v organizaci misionářských počinů na poli Boží slávy. Mezi farníky se oprávněně těší úctě za své lidské vlastnosti, mezi které patří skromnost, trpělivost, upřímnost, duchovnost v kombinaci s vynikajícími organizačními schopnostmi. Bratra Alexeje lze charakterizovat známým teologickým výrokem o tom, že bdění, modlitba a půst jsou ctnosti osobní, ale láska je ctností všeobecnou.

Tajemnice Metropolitní rady sestra Taťána rozhodně není na slavnosti osobou náhodnou, právě ona se postarala a hodně se zasloužila o vznik a registraci církevní obce na začátku roku 2007.  Bez přehánění ji nazýváme matkou naší církevní obce. Je to člověk čistého srdce, člověk slušný a citlivý, který vnímá svou práci v Úřadě Metropolitní rady jako svou řeholi. Matuška představená Valentina tehdy, v dnes již poněkud vzdáleném roce 2007, přijala otce Olega v monastýru sv. Václava a Ludmily na bohoslužebnou praxi. A tak se stalo, že vlastně všichni přítomní tak či onak přispěli ke spasitelnému dílu, konanému v Klatovské farnosti, a nikdo nebyl pro nás člověkem cizím či lhostejným.

Bohužel vzhledem k zaneprázdnění se v tento nedělní den nemohl dostavit okružní protopresbyter mitroforní protojerej Jan Polanský, ale vyslal jako pomocníka čtece Michaila a osobně volal, aby se ujistil o řádném průběhu oslav. Další kolega v misionářské činnosti a organizátor poutnické služby jerej Igor Jefremuškin po skončení bohoslužby v Berouně již nestihl naši oslavu, ale spolu s matuškou Marií vyřizovali pozdravy přítomným a přání všem mnoho zdaru. Telefonických pozdravů a blahopřání duchovních otců bylo mnoho, volali i zástupci veřejných organizací, krajanských spolků a obyčejní, dobrosrdeční a laskaví lidé.

Církevní slavnost byla vpravdě svátkem Svatého Ducha, společným svatodušním počinem, spojeným v jednotném mystickém organizmu. Radostným a uchvacujícím pocitem je stav, kdy člověk neví, zda je „v nebi či na zemi“.   V současné době, době všeobecné sekularizace, je tento pocit, bohužel, vzácný a je třeba si vážit podobnou pospolitost a oslavu v lásce!

Ctihodný Metropolita Kryštof před lidmi poděkoval otci Olegovi za to, že se mu během pěti let služby podařilo dát dohromady tuto pevnou rodinu, navázat přátelské vztahy s vedením města a stát se vpravdě „milovaným pastýřem“.

Sergej Pernatyškin